Pojďte se opět vydat se starostou Ing. Zdeňkem Tomáškem na další procházku, tentokráte do jednoho z nejatraktivnějších koutů Brd.
Obec Dobřív
Obec Dobřív se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský. Leží při Padrťském potoce (horním toku říčky Klabavy) 7 km jihovýchodně od Rokycan.Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 1182 obyvatel. Název obce zněl původně zřejmě Dobřějov (od osobního jména Dobřej) a znamenal tedy „Dobřejův“ (dvůr). První písemná zpráva o vsi Dobřív (Dobrziew) se vyskytuje v listině z roku 1325, jíž král Jan Lucemburský daroval několik „vesnic v Plzeňském kraji, toho času pustých“ (vilas sitas in Pilsnensi provincia nunc desertas),[2] totiž Dobřív, Hrádek a Kuškov (dnes zaniklý) Petrovi z Rožmberka. Z uvedené zmínky zároveň vyplývá, že Dobřív musel existovat již nějakou dobu před tímto datem. V rožmberském majetku zachycuje Dobřív (villa Dobrziewo) i tzv. Rožmberský urbář z roku 1379. Od 15. století byla obec známá hlavně železářskou výrobou. Z ní se dodnes zachoval vodní hamr, který je zdejší nejvýznamnější památkou. Další pamětihodností je starodávný most tzv. švédský, poblíž něho stojí plastika Jana Nepomuckého z 18. století. Místní Starou hospodu rád navštěvoval známý herec Národního divadla Jindřich Mošna. V 50. letech 20. století bylo k Dobřívu připojeno Pavlovsko. (Text, znak je ze zdroje WIKIPEDIE)
Z Dobříva k Lednému potoku
Na cestu se vydáme z okraje Dobříva z příjezdové cesty od Mirošova po cyklostezce č.2251 směrem na Skořice. Hezkou zástavbou se dostaneme na okraj lesa , kde je pěkná informační tabule. Cesta nás povede proti proudu prvního lesního potoka s tajuplným názvem Kudibal. Po trase se nám otevírají krásné průhledy lesními porosty a můžeme zaznamenat další libozvučný název, tentokrát kopce a to Převážení s nadm.výškou 607m. Chtít nechtít, jsme ve vojenském prostoru, a tak se zde potkáme s mnoha závorami a obslužnými stavbami. Ale cesty jsou zde pěkné a mnohé mají opět pěkná a poetická jména, např.Josefka, Vlásenka, Záborecká atd.asi po dvou km dojdeme na první větší křižovatku, kde se dáme doleva (doprava bychom došli do městečka Mirošov) a po klasické lesní silničce po úbočí vrchu Dubina (634mnm) protneme pěkné a zachovalé lesní porosty. Po dalších dvou kilometrech se na křižovatce ve tvaru Y dáme stále vpravo po úbočí Dubiny a za chvíli dospějeme k prvnímu setkání s dalším brdským potokem a to Ledným potokem, který se vlévá do Klabavy mezi Dořívem a lokalitou Melmatěj. Cesta nás povede proti proudu tohoto čiperného potoka k velké křižovatce Záborecké cesty, na kterou jsme z Dobříva došli po 6,8 km. Vlevo je vstup zakázán z důvodu blízkosti dopadové plochy. My se dáme vpravo.
Od Záborecké cesty k padrťskému potoku (Klabavě) a Třítrubeckému zámku
Po 300 m jsme na další důležité křižovatce, rovně bychom brzy došli k Padrťským rybníkům, vpravo po lesní cestě Vlásenka do Skořic a my se vydáme vlevo po lesní silničce Josefka k Třítrubeckému zámku. Půjdeme po cestě, kde se bezstarostně můžeme kochat překrásnou přírodou a po dvou km dojdeme na můstek přes Padrťský potok (Klabavu).Potok dál teče místy hlubokým zářezem do úbočí kopce Kamenná (736mnm). Z hloubky údolí tu vyrůstají snad až do nebe překrásné smrky s výškou kolem 40m. Cesta nás povede příjemným klesáním do sevření mezi vlevo Skládanou skálou a v pravo Chocholatou skálou. Na hezkém kamenném díle u cesty si přečteme poděkování českých lesníků a to mám již otevírá náruč Třítrubecké údolí s romantickým zámkem. Došli jsme sem po cca 11km z Dobříva. My si však ještě chvíli počkáme na přímé setkání se zámečkem a jeho nejbližším okolí a na křižovatce těsně před zámečkem ostře zabočíme vpravo. Po pěti stech m odbočíme kolem závory do leva dojdeme na most a zde se můžeme pokochat krásou soutoku potoků Rezervy a Třítrubeckého. Vše umocní křišťálově čistá voda , závěsy mechů a travin a krásou lesních porostů. Ona tato lokalita je vůbec tajemná a patří mezi vojensky nejvíce střežené. Bývalo zde v podzemí bojové velitelství tzv. Československého frontu a je známá pod názvem „U němých“ Před mostem si ještě povšimneme romantické stavby vodojemu U rybiček. Ale teď raději rychle po stejné trase zpět, k loveckému zámečku Tři trubky.
Z Třítrubeckého zámku do Strašic
Tři Trubky je lovecký zámeček stojící na soutoku Třítrubeckého (dříve nazývaného Černý) a Padrťského potoka ve vojenském výcvikovém prostoru Brdy. V roce 2014 byl zámeček s přilehlými pozemky včetně nádrže a vodní elektrárny prohlášen kulturní památkou[1]. V 80. letech 19. století jej nechal vystavět kníže Jeroným Colloredo-Mansfeld, jenž vlastnil tuto část Brd spolu s panstvími Dobříš a Zbiroh. Autorem návrhu je vídeňský architekt Camillo Sitte, původem z Itálie, a stavba byla vystavěnu v duchu pozdního romantismu. Po vytvoření vojenského prostoru a střelnice došlo k přemístění sbírek na zámek Dobříš, ovšem zámeček nadále sloužil k reprezentačním účelům. Ve 30. letech 20. století zde krátkou dobu pobýval prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v roce 1938 pak i jeho nástupce Edvard Beneš. Během německé okupace a především pak po roce 1942 zde pobýval polní maršál Walter von Brauchitsch. Po roce 1948 nadále sloužila k ubytování generálů a pohlavárů z ministerstva obrany a vlády. To bylo hlavním důvodem, proč jej nepostihl osud obdobných samot v oblasti.( Zdroj WIKIPEDIE)
Tady na soutoku Třítrubeckého potoka s Padrťským potokem( Klabavou), se kromě krásných staveb zámku můžete pokochat i dalšími stavbičkami a hlavně opět krásnou a čistou vodou. My se vydáme po pěkné cestě až k lokalitě Amerika . Existuje vize, že by se v tomto pěkném místě mohla budovat přehrada kvůli zabránění povodní ve Strašicích a na dolním toku Klabavy????!!!! Odtud je to kousek až na okraj Strašic a to stále v doprovodu říčky Klabavy.
Strašice
Strašice jsou velká vesnice asi 12 km východně od Rokycan ve východní části okresu Rokycany. V celé stejnojmenné obci žije přes 2400 obyvatel, její jediné a stejnojmenné katastrální území zaujímá rozlohu 794 ha a PSČ všech adres je 338 45. K obci patří jen vesnice a její blízké okolí, hranice nezasahuje příliš hluboko do neosídlených území. Vesnice má čtyři části, které od sebe nejsou vzdáleny: Ves, Dvůr (Dvory), Kout a Huť. Kostel svatého Vavřince se nachází na návrší mezi Dvory (Dvorem) a Vsí. Ulice v obci nejsou pojmenovány. Dvory (Dvůr) leží na severovýchodě obce, při silnici II/117. V centru Dvorů je Dvorecký rybník, jižně od Dvorů se nachází zemědělský areál a nezalesněná vrcholová kóta Na Vrších (543 m n. m.). V okolí hlavní křižovatky, odkud ze silnice II/117 odbočuje místní komunikace do jižních částí vesnice, se nacházejí Kout na severu a Ves na jihu. U západního okraje Vsi je čistička odpadních vod, nedaleko jižně od hlavní křižovatky je obecní úřad, v jihovýchodní části rozsáhlý vojenský areál se sídlištěm i hřištěm a v jihozápadní části průmyslový areál. Podél říčky Klabavy jižně od Vsi se rozkládá Huť, u níž je v jihovýchodní části čistička odpadních vod z vojenského areálu, kolem severozápadní části je náhon, pila, bývalé mlýny a podobné objekty. Je zde nově zřízené Muzeum středních Brd (zdroj WIKIPEDIE)
Ze Strašic do Dobříva
Na kraji Strašic se zprava připojuje Dobrotívská cesta. Obec projdeme hezkou a upravenou zástavbou se starou lidovou architekturou (roubenky), až na hlavní silnici. Dáme se vlevo, Klabava zde podtéka cestu pod silničním mostem a záhy přijdeme do míst kde se říká Melmatěj. Můžeme zde kromě jiné shlédnout pomníčky obětí ze samého sklonku II. světové války a abychom ulevili již notně unaveným nohám, dojdeme do Dobříva opatrnou chůzí po této poměrně hodně frekventované silnici. Poslední zastávka nás čeká u národní památky Starého hamru, přejdem přes historický mostek. Můžeme se osvěžit v místí restauraci a pak se plni, a já věřím, že pěkných zážitků, můžeme vydat k odpočinku domů.
Závěr dnešní vycházky
Tak teď máte opravdový nárok na odpočinek a relaxaci po hodně „výživné „ vycházce do Brd mezi Dobřívem a Strašicemi. Vždyť jsme dnes „našlapali: 23 km a nastoupali a sestoupali 345 m. Slibuji, že další procházky budou snad již kratší a těším se s Vámi na shledanou na příští trase po krásných Brdech.
Pro www.obec-cizkov.cz
autor fotografií a doprovodného textu Ing. Zdeněk Tomášek
