STRAŠNÁ SKÁLA

Strašná skála nebo také Strážná skála se nachází v nadmořské výšce 608m a její terénní konfigurace přímo vybízela k využití jako strážné či obranné místo. Není bez zajímavosti, že to však není nejvyšší místo v přilehlém okolí. Severní horizont zakrývá ve vzdálenosti necelých 200 m pahorek s nadmořskou výškou 640 m a asi 1 km vzdálený vrch Maštýř nad Přešínem dokonce 662m. Ale možná že právě proto, že se zde na Strážné skále sbíhají hranice katastrů Čížkova , Přešína a Železného Újezda, což už tehdy mohly být náznaky hranic jednotlivých držav, vybrali si tehdejší osídlenci právě toto místo k postavení obranného a správního hrádku.
 
První zmínky o tomto místě jsou ve spojení s Budislavem z Čížkova okolo roku 1310. První popis pochází z druhé poloviny 19.století , dále pak v 30 letech století dvacátého a v letech 1993 a 1994 byl proveden systematický povrchový průzkum, na jehož základě lze rekonstruovat někdejší stavební podobu hradu včetně jeho předhradí.

Vlastní hrad, postavený na buližníkové skále byl oddělen od plošiny, která je dnes zemědělsky obdělávaná, širokým a hlubokým příkopem, který podkovovitě obíhá celou severní a východní stranu skály. Na jižní straně nemusel být příkop budován, protože zde skála strmě padá dolů. Příkop byl až 15m široký a v úseku pře hospodářským předhradím jeho hloubka činila až 6m. Vytěžený materiál byl využit pro navršení celkem rovinného prostoru pro zřízení skromného hospodářského zázemí na vnitřní straně příkopu. Na vnější straně byla část příkopu opatřena ještě kamenným valem, jehož zbytky jsou stále celkem patrné.
 
Do hradu se vstupovalo od severní strany přes příkop po mostě. Předhradí neslo patrně jediný hospodářský objekt, který mohl být i průjezdní branou. Vstup byl pod ochranou velké obytné a zároveň i obranné věže,která přimykala k západní části předhradí. Vlastní hradní obydlí se nalézala nad předhradím na dvou rozdílně vysokých skalních výstupcích. První z nich se jeví jako výrazná skalka a vytváří výraznou dominantní siluetu hradiska.
 
Na severní straně sousedí s předhradím, které převyšuje o 4m. Tím také přirozeně zabezpečuje tuto stranu předhradí. Na jižní straně strmě a hluboko spadá na podhradní plošinu. Zhruba uprostřed je skalka přepažena 5 m širokým a 3m hlubokým příkopem vytesaným do skály. Tento příkop měl oddělit východní část skály s patrně lehčím objektem od hlavní obytné a obranné věže, která byla založena na západním okraji skalky. Zde musely být původně tarasní zdi , protože úzký skalní hřbet neskýtal dostatek prostoru pro stavbu hlavní věže.

Odborné průzkumy naznačují půdorys věže 7x7m a tloušťku zdiva 1,2 až 1,5 m. Stavby byly pravděpodobně v kombinaci dřeva a kamene a byly na severní a východní straně opevněny dřevěnou palisádovou hradbou. V oblasti hradu byly učiněny nálezy keramických střepů, kovaných hřebů, železných šípových hrotů, keramických dlaždic, zdiva a kostí. Některé Vám nyní předkládáme. (materiál ze sbírky pana Jiřího Šplíchala)

Hrad Čížkov byl vystavěn na výrazném, na dvě části rozdělené skále. Přístup do hradu vedl od severní plošiny přes příkop do uměle nasypaného předhradí, které obsahovalo nejspíše jeden větší hospodářsko výrobní objekt , ve kterém pravděpodobně mohla být kovárna. Předhradí bylo opevněno na severní a východní straně dřevěnou palisádovou hradbou. Z předhradí se vystupovalo do první nižší obytné věže po dřevěném schodišti. Tato věž současně zastávala funkci obrany vstupu a   mohla být také komunikační spojnicí do vyšší druhé věže. Tato věž byla i asi nejvýznamnější stavbou na celém hradě. Z jejího přízemí pak vedl mostek přes příkop vytesaný ve skále do další obranné stavby, umístěné nad východním srázem skaliska. Obě věže a obranný objekt byly vybudovány patrně ze dřeva na podezdívce vyzděné z kamene na hliněnou maltu, případně s celým zděným přízemím. Hrad byl na celé jižní straně chráněn přirozenou skalní bariérou s příkrými skalnatými srázy.

 zdroj: Milan Novobilský, Strašná skála a Liškův hrad