CISTERCIÁCKÝ KLÁŠTER

Na místě dnešní vsi bylo roku 1144 založeno Vladislavem II. cisterciácké opatství Panny Marie, osazené mnichy z německého Ebrachu. Klášter se prostřednictvím těžby zlata a stříbra stal ve 13. a 14. století jedním z nejbohatších v zemi. Díky kolonizaci zdejšího kraje mu nakonec patřilo přes sto vsí a tři městečka. Klášter byl vypálen husity roku 1420 a přestože jeho zboží připadlo světské vrchnosti na Zelené Hoře, v pobořeném konventu žili mniši ještě po polovině 16. stol. Na jeho konci zde vzniká dnešní ves, v níž se až do současnosti uchovaly pozůstatky bývalého kláštera. Z nich je nejvýraznější zejména románská stavba čp. 39, k níž přiléhá část bývalého ambitu s branami z poč. 14. stol., dále nynější hřbitovní zeď s raně gotickým portálem z let 1250–60 a zeď mlýna. Přesná dispozice zaniklého kláštera ovšem není, přes několik dílčích archeologických průzkumů, dosud známa. Mnoho fragmentů kamenných a terakotových architektonických článků je druhotně vezděných do jednotlivých stavení. Klasicistní kostelík sv. Markéty pochází z let 1861–62.