VYCHÁZKA NA KOČKU

Míšov

Obec Míšov položená do krásného prostředí luk a lesů se rozkládá ve velkém prostoru. Je charakteristická soustředěním zástavby do několika sídelních seskupení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Byla zde i jedna z prvních skláren v této části Brd. Obec se nachází v nadmořské výšce 620 metrů. Na území žije 116 obyvatel. V 70. letech 20. století bylo poblíž obce vybudováno přísně tajné zařízení (krycí jméno Javor), sloužící jako sklad jaderné munice a obsluhované výhradně sovětským vojenským personálem. Nebylo však jednoznačně prokázáno, zda zde někdy jaderné zbraně uloženy byly, nebo ne. Po měnové odluce v roce 1993 byl objekt použit pro uskladnění bankovek a mincí stažených z oběhu. Před několika lety byly v tomto objektu uloženy na přechodnou dobu ostatky 4 400 vojáků německého Wehrmachtu, kteří padli na našem území. V roce 2013 zřídila Nadace železné opory v bunkru "Atommuzeum". Jedná se o jediný zpřístupněný sklad jaderné munice. (pramen: WIKIPEDIE)

Z parkoviště se vydáme přes část obce s názvem Bělehrad na okraj lesa a po místy dost rozbité lesní asfaltce, vystoupáme na horizontální předěl první části trasy, poblíž vrcholu kopce Břízkovec (719mnm), kde měla být na počátku 21. století umístěna kontroverzní americká radarová pozorovací stanice. Odtud sestoupáme až do prostoru hráze dolního Padrťského rybníku a míst, kde se rozkládala obec Padrť a vlevo za horizontem obec Kolvín. V poslední části trasy nás sem dovede místy dlážděná cesta překrásnou dubovou alejí, tak typickou pro mnohé cesty v tomto okolí.

Kolvín

Obec Kolvín byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce1952 jen 128.

Padrťské rybníky

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží Hořejší padrťský rybník  (70ha) a menší Dolejší padrťský rybník (40ha). Nacházejí se v srdci Brdské vrchoviny, v tzv. Středních Brdech v průměrné nadmořské výšce 640m. Rybníky byly založeny v 16. století jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě, rozložené na Padrťském potoce. Dolejší padrťský rybník se nachází uprostřed luk, zarůstá rákosím, a připomíná spíš jihočeský rybník. Pod nimi stála ves Padrť, která byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145. Poté byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Ve své době byly vyhlášeným rekreačním místem. (pramen WIKIPEDIE)

Když se dostatečně pokocháme pohledem na vodní hladinu dolejšího „Padrťáku“ a bez lesních ploch padrťské střelnice (tato krajina nás bude provázet na dalších 2,5 km naší vycházky) vydáme se opět po klasické vojenské cestě ve směru k Třítrubeckému zámku, ale k této, jak jinak než překrásné brdské lokalitě, dnes nedospějeme. Mineme malý rybníček a přes most, přes dříve Padrťský potok, dnes již po celém toku oficiálně zvaný Klabava, začneme stoupat klikatou silničkou přes dopadovou plochu k místu, kde dříve stála obec Zadní (Horní) Záběhlá, kterou, stejně jako Přední (Dolní) Záběhlou, Padrtě a Kolvín, potkal stejně smutný osud, tedy vysídlení s zboření. Cestou můžeme obdivovat solitérní stromy, některé již uschlé, jiné krásně rozložité, či stižené osudem růstu v dopadové ploše. V žádném případě však neopouštějte silničku a nevcházejte, byť jen do okraje , dopadové plochy. Pyrotechnický audit (odstranění nevybuchlé munice), byl mnohdy udělám systémem „co oči vidí , to seberu“ a tak i nadále nejen v těchto plochách, ale i v lesích bližších, či vzdálenějších od dopadových ploch, hrozí nebezpečí ohrožení života. Je třeba si toto uvědomit a v případě návštěvy podobných míst s dětmi, mít toto nebezpečí stále na mysli. Silnička nás dovede do míst, kde se rozkládala obec Přední Záběhlá. Krajina je zde protkána loukami s překrásnými stromy, a to ať již duby a jasany, tak zbytky starých ovocných stromů, které jsou zde mementem bývalého osídlení.

Přední a Zadní Záběhlá

Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216. Název Horní a Dolní Záběhlá zmiňuji proto, že se v některých mapách tento název uvádí. Pro těžkou práci si tato obec „vysloužila“ i název Mozolov.

Mírným stoupáním opustíme tuto lokalitu a asi po 1,5 km odbočíme do lesního porostu a budeme stoupat na vrchol hory Kočka (789mnm). Tento výstup může být pro méně zdatného „pochodníka“ náročný, závěrečná část vede kamenným mořem, kde však vhodnou volbou trasy můžeme stoupat jako po schodech. Těsně před vrcholem se nám otevře úžasný pohled na Strašice a kopce na jejich horizontu - Radeč. Na vrcholu samém je označník s nadmořskou výškou a obrázkem kočky a jsou zde patrné základy bývalé turistické útulny.

Kočka (798mnm)

Kočka (798mnm) je výrazný vrch v Brdech, který vystupuje nad Padrťskými pláněmi. Nedaleko vrcholu se dříve nacházela chata - útulna KČT, jejíž základy jsou dodnes patrné. Spolu s vyšším Paterákem (813 m) a nepatrně nižším Březákem (785 m) svírají hluboké, lesnaté a vlhké údolí Voložného potoka a představují pomyslné srdce Brd. Vrchol je pokryt vzrostlým lesem, ale k jihozápadu se otevírají působivé výhledy směrem k Padrťským rybníkům. Svahy hory poměrně příkře spadají do všech okolních údolí - na jih a západ do Padrťského údolí, na východ do údolí Voložného potoka i na severovýchod do Třítrubeckého údolí. Na JZ úbočích hory se vyskytuje velké množství cvičné munice, která sem patrně omylem „zabloudila“ z dříve využívané cílové plochy Padrť. V tzv. paseckých břidlicích, vystupujících místy na povrch, byla v roce 1965 objevena naše nejstarší fosilie, Kodymirus vagans a Kočka je také jediným známým nalezištěm této makrofosilie. Na severním úpatí vrchu, tam kde ústí Padrťské údolí do Třítrubeckého údolí, se nachází Chocholatá skála - zvláštní geomorfologický útvar, tzv. skládaná skála, tvořená vodorovně položenými hranáči kambrických slepenců. (pramen WIKIPEDIE)

Paterák a Malý Paterák

Na další trasu se vydáme východním směrem s vědomím nebezpečí výskytu munice, dolů krásným lesním porostem po úbočí Kočky, překročíme silničku, projdeme další mladší lesní porost a po skutečně červené lesní cestě (materiál pochází z lomu na Červeném vrchu poblíž brdského Nepomuku), dojdeme pod hřebenovku vrcholů Pateráku a Malého Pateráku. Vystoupáme travnatou cestou na předěl mezi těmito vrcholy, dáme se doprava až k označníku vrcholu Pateráku (814mnm). Kromě označníku zde najdeme starodávný žulový mezník. Kopec je nazýván Paterákem nebo i variantně Peterákem. Pro jméno Paterák by svědčil fakt, že v místě vrcholu kopce se protíná pět průseků lesní rozdělovací sítě. Název by to tedy byl hypoteticky velmi mladý, protože lesní rozdělovací síť zde navrhnul taxátor a lesmistr rožmitálských arcibiskupských lesů Karel Daniel Gangloff po roce 1860. Podobná je situace i u názvu hory (kóty) Na Pateráku (836mnm). Z vrcholu se vydáme zpět po hřebenovce až do míst, kde je v malé kamenné mohyle usazena dřevěná tyč, pravděpodobně označník vrcholu Malý Paterák (798mnm).

Odtud je to z kopce jen kousek na lesní asfaltku, která nás dovede celkem příkrým klesáním do prostoru bývalé obce Přední Záběhlá (viz údaj Přední a Zadní Záběhlá). Při cestě si opět všimneme krásných stromů, jimž dominuje více než 350 let starý dub letní, který je zde chráněným památným stromem. Dále přejdeme poněkud spletité křížení cest od Červeného vrchu na Padrťské rybníky, Roviny a Zadní Záběhlou. Po poněkud horší cestě sejdeme na blízkou louku a dále na silničku, která nás dovede do lokality Studánka, Na velké louce je zde velký krmelec pro zvěř, několik dalších obslužných dřevěných objektů a asi i studánka. Rybníček je vypuštěný.

Trasou jako podle pravítka dojdeme za chvíli poblíž hráze Horního padrťského rybníka. Ještě pár zatáček s upozorněním, aby cyklisté sesedli z kol, a ohromí nás obrovská vodní plocha „horního Padrťáku“. Po téměř 800 m dlouhé hrázi dojdeme k chatě, kde jsou i informační cedule. Hořejší Padrťský rybník má 70ha a je téměř celý obklopen lesy a připomíná spíše divočinu a horské jezero, Hořejší a dolejší padrťské rybníky se nachází v centrální části Brd v nadmořské výšce přibližně 630 metrů. Jejich okolí o rozloze 200 hektarů je vyhlášenou přírodní rezervací s nádhernou přírodou. Můžete tu zahlédnout jelena evropského, volavky, čápy, kormorány či různé dravce včetně orlovce říčního, jehož křídla mají rozpětí 150 až 170 cm.

Teslínský klášter

Na další trasu vyrazíme z hráze doleva po opět pěkné silničce a mírným stoupáním dojdeme až k označníku místa, kde v hlubokém dávnověku stával Teslínský klášter. Jen pozorným pohledem můžeme objevit již travou a listím pokryté obrysy dřívějších staveb. Klášter benediktinského probošství s kostelem snad sv. Jana Křtitele. Přesnější založení není známo, první nejstarší dochovaná zpráva pochází z roku 1353. Ústřední stavbou byl kamenný gotický jednolodní kostel o délce asi 51 m a šířce 12 m. Již v následujícím století 8.2.1421 byly objekty zničeny husitskými vojsky. Ještě roku 1888 je doloženo, že byly vidět zbytky kostela. Dnes již stěží lze rozeznat půdorys chrámu. V blízkosti se nachází rybníky původního hospodářství, obnovené až koncem 20. století.

Dál nás cesta povede po úbočí vrchu Břízkovec o němž jsme se zmiňovali již na začátku popisu trasy vycházky. Na horizontu se vydáme po již známé silničce doleva z kopce dolů a brzy dojdeme do cíle na parkovišti před mišovským Grilem. Občerstvení přijde jistě vhod. Trasa měřila celkem 23 km, vystoupali jsme 498 m a  naopak sestoupali také 498 m. Tak brzy zase na brdských cestách na shledanou.

Pro www.obec-cizkov.cz
Ing. Zdeněk Tomášek