HISTORIE

Místní jméno Přešína jest ojedinělé, odvozuje se od osobního jména Přecha . Starobylá vesnice byla založena pány z Rožmitálu, k roku 1239 se uvádí ve zboží rytíře Budislava, syna Jaroslava z Rožmitálu. Rožmitálskou vesnicí jmenuje se Přešín ve XIV. věku několikráte; měl devět lánů. V příštím století se dostal k Tochovicům, potom polovina vsi patřila klášteru v Ostrově a od něho r.1532 Janovi z Vitence ( dávná malá lidnatost a zhouba moru – ve zprávě z r. 1531 se uvádí, že v Přěšíně po moru bylo všehovšudy 21 osob). Roku 1558 byl Přešín zpolovice získán i se svou farní vsí Čížkovem pro královské svobodné město Rokycany u nichž již - a to od r. 1567 celý – zůstal, jen s přerušením krátkého období let 1623 – 1638, kdy patřil Spálenému Poříčí, až do konce patrimonia.

Při východních hranicích spálenopoříčského panství stýkala se nejen různá panství, ale i někdejší kraje: Plzeňský, Klatovský, Prácheňský a (severně ) Berounský ( míněny kraje vzniklé r. 1751, ale i starší se tu střetávaly). Tato správní roztříštěnost snad nepřímo způsobila, že obě obce Přešín i Čížkov zůstaly osamoceným zbožím vzdálených Rokycan.

Pro svou polohu v lesích byl Přešín zván také Podlesí. Tím se naznačuje též hospodářsko – zemědělská zdatnost vesnice: půda zde jset chudá, málo se urodilo v polích i na lukách. Ves zůstala zemědělskou, nebohatou.

Roku 1620 byl celý Přešín od vojáků vypálen. Po třicetileté válce, r. 1655 tu žilo osm sedláků, tři chalupníci a dva zahradníci. Potom se Přešín mírně zvětšoval, k r. 1713 měl i s domky dvacet usedlostí. Průběhem století vzrostl počet stavení do r. 1787 na 47, r. 1843 tu bylo 54 domů s 438 obyvateli a samota Kalivodův mlýn.

Nejstarší usedlíci – Z roku 1655
Matouš Brudna, Petr Pavel, Matěj Bláha, Šebestián Houška, Václav Vaník, Václav Sedlák, Jiří Šobík, Tomáš Kolář, Jiří Krčmář, Daniel Dlouhý, Vít Chaloupka, Řehoř Vaník. A ponich z r. 1713 Vít Brudna, Vít Petrovec, Václav Bláha, Jiří Houška, Jiří Vaník, Matěj Draský, Tomáš Šetelka, Pavel Bouda, Jiří Krčmář, Jakub Nigrin, Vojtěch Daniel, Josef Linhart, Matěj Nigrin, Matouš Daniel, Jakub Vaník, Matouš Houška, Vojtěch Vlček,Václav Škrabal, Martin Matějka -pastýř, Matouš Bouška, Jan Kraft, Bárta Voska, Voršila podruhyně, Anna Linhartka, Jakub Jelínek, Matouš Jelínek.

Soupis starých pomístních názvů

• Roku 1715: V zadním vršku, Homolce, Na Pahorce, Podskalí, Sedliště, U drah, U dražek, V dražtičkách, Podedráží, Na myti, V doubravě, Na planině, Kopaniny, Na krajině, Pod kališti, Na vodici, Na mešenci, V okrouhlicích, V lukách, Na nivě, U černé meze, Na mazancích, V zahatí, Trhovka, Pod lípy, Na višňovej, V trní, Na lohyni, Na nestřebněch, V mostcích, Na střelovce, Kozí bradka, Na hrádku, Na hrádcích, U krakova, U babinky, Na březině.
• Roku 1838 : U rybníčka, U krakova, Za jirkovic, Na vokrouhlících, Na pláních, V Březinách, Nad vokrouhlíky, Na pahorkách, Na hrádkách, Na nivách, Na mešnici, Na dlouhejch, Pode vsí, Na myti, Na nestřebně, Na ktištích.