PŘÍBĚH VÁCLAVA CHOTTA
Při loňském umístění pamětní desky padlým v Přešíně se objevily nejasnosti kolem smrti pana Václava Chotta. Libuše Bulínová vypátrala, jak a kde skutečně zemřel.
V roce 2016 jsem psala o přešínských vojácích, kteří bojovali a umírali v 1. světové válce /1914-1918/. Informace jsem měla z kroniky, kterou v Přešíně psal pan Václav Schejbal /nar. 1906, Přešín čp.28/ a z Archivu v Blovicích. V brožurce Legionáři jižního Plzeňska, kde jsou jmenovitě uvedeni ti, kteří se přihlásili do legií, je uveden i pan Václav Chott, nar. 3. 3. 1878, Přešín čp.15. jako francouzský legionář.
Při loňské slavnosti na památku 100 let od války přibyla na pietním místě v Přešíně destička s dalšími jmény padlých, kde byl uveden i pan Václav Chott. Trochu mne překvapilo, že na desce je uvedeno: Václav Chott, padl v Srbsku.
Jak to tedy bylo? Padl v Srbsku jako rakouský voják nebo jako legionář?
V Archivu v Blovicích jsem se setkala s autorkou brožury a ta mě ujistila, že si to nevymyslela, ale že čerpala informace z Vojenského ústředního archivu. Obrátila jsem se tedy na Vojenský ústřední archiv v Praze. V obálce jsem dostala 14 dokumentů, které se týkají pana Václava Chotta nar. 3. 3. 1878 v Přešíně čp. 15. Skutečně se z války nevrátil. Léta ubíhala. V roce 1922 žádá jeho žena Anna Chottová o úřední šetření po svém pohřešovaném manželovi. Poslední dopis, který od něho dostala měl datum 6. listopadu 1916.
Šetřením se zjistilo:
Pan Václav Chott nastoupil při první válečné výzvě k pěš. pluku č. 35 v Plzni, který byl nasazen na ruskou frontu, posledně byl na rumunském bojišti. Na základě svědectví majora Seidla, majora Žáčka a pana Františka Schejbala, je potvrzeno, že byl organizován do legie. Přihlásil se jako dobrovolník do čsl. armády dne 20.12.1916. Pan František Schejbal dále potvrdil, že pan Václav Chott byl dán na počátku ledna 1917 do nemocnice v Kišiněvě /dnešní hlavní město Moldávie/ kvůli ledvinové chorobě a tam v ruské nemocnici „Komerčeskoje učiliště“ koncem ledna 1917 zemřel. Bylo mu necelých 39 let.
Z dopisu důvěrníka v Kišiněvě majora Josefa Seidla cituji:
“V transportu 8, /kde byl i pan Václav Chott/, bylo 900 dobrovolníků, přihlásivších se v Rumunsku do čsl. vojska, tou dobou meškajících v Kišiněvě. Transport těchto dobrovolníků byl určen k dopravení do Francie. Stav jejich jest velice špatný, řádí mezi nimi nakažlivé nemoci. 600 osob onemocnělo, z toho 20 zemřelo. Dobrovolci tito byli v Rumunsku nuceni jíst po několik měsíců potravu nesolenou, jelikož soli nebylo.“
Proto byl pan Václav Chott uveden jako francouzský legionář, i když ve Francii nikdy nebyl a zemřel v Moldávii. Rozhodně nezemřel v Srbsku. Kancelář čs. legií přiznala bratru Václavu Chottovi nar. 1878 v Přešíně charakter legionáře ve smyslu zákona z roku 1919.
Tak jsem získala smutné informace o osudu pana Václava Chotta, nar. 3. 3. 1878 v Přešíně čp. 15.
Jeho příběh bude zapsán do přešínské kroniky.
Libuše Bulínová
kronikářka