V sobotu 19. 8. 2023 se v Přešíně uskutečnilo slavnostní znovuotevření místní kapličky po rozsáhlé rekonstrukci. Za hojné účasti zde po mnoha letech proběhla mše svatá.
Trocha historie ze školní kroniky
Proslov přešínské kronikářky Libuše Bulínové
Vážení, často býváme okouzleni filmy, kdy hlavní hrdina cestuje časem, ocitá se v minulosti a my společně s ním žasneme, jak ti lidé žili. Dovolte mi se společně podívat do Přešína v 19. století. V roce 1879 žilo ve vesnici 464 obyvatel a obec žádá Zemskou školní radu o dovolení postavit si ve vesnici jednotřídní školu. Do té doby chodily děti do školy do Čížkova, což představuje víc než hodinu cesty. Komise zjistila, že „od prahu školy čížkovské k poslednímu číslu dolejšího Přešína je to 4569 m“. 27. 12. 1879 vydává Zemská školní rada povolení ke stavbě školy. Na jaře roku 1880 se začalo stavět na plácku mezi domy, obec přišla „o několik starých lip a starou, již červy prolezlou dřevěnou zvoničku“. Stavbu řídil pan Karel Dráb ze Spáleného Poříčí, pomáhali místní občané a ještě téhož roku byla stavba úspěšně dokončena.
Škola byla otevřena 1. 1. 1881. Prvním učitelem byl jmenován František Koukl ze Spáleného Poříčí. Zapsáno bylo 81 dětí, 47 hochů a 34 dívek. (Tolik má obec Přešín dnes trvale žijících obyvatel, všichni bychom se vešli do jedné třídy.)
Náboženství bylo u našich předků nedílnou součástí života, bylo tedy důležité, aby škola byla vysvěcena. K tomu dochází 3. září 1881. Přijíždí pan Dr. Václav Houška, kanovník při hlavním chrámu sv. Víta v Praze, aby se ujal této přednosti. Je to rodák z Přešína z čp. 2. Slavnosti se zúčastnili zástupci církve, učitelé, inspektoři a další významní hosté. Dr. Houška odsloužil dopoledne mši v Čížkově a cestou do Přešína ho vítaly slavnostně oblečené děti i obyvatelé vesnice, tvořili špalír, volali bouřlivě sláva, zpívali. Pan Houška světil korouhev představující sv. Petra, sv. Pavla a sv. Václava, kterou daroval škole. Dále „vykropil školu, žákovnu a učitelův příbytek“ i ostatní místnosti. Slavnost svěcení skončila zpěvem národní hymny. O tom, že by světil kapličku, se zpráva nezmiňuje. Dr. Václav Houška zemřel 8. 5. 1883 v 54 letech.
Z kroniky se dozvídáme, že 14. 6. 1886 se konala slavnost svěcení svatého kříže v dolejším Přešíně. Kříž stál na plácku na rozcestí k Blovicím a Nechánicím. Nechali ho již před 15 lety postavit na své náklady Matěj a Anna Brožíkovi z čp. 31. Průvodu, který vyšel od kapličky a zase se tam vrátil, se zúčastnila celá vesnice.
Další zpráva ze dne 5. 7. 1887 uvádí, že právě když zvoník zvonil poledne, praskl zvonek v půli. Pan starosta Houška koupil nový, který váží 24,5 kg za 54 zl.
Později byla pro velký počet žáků, bylo jich kolem stovky, přistavěna i druhá třída.
Naposledy se v Přešínské škole učilo ve školním roce 1961/1962. Pak začaly děti chodit do Nových Mitrovic a do Blovic, kam chodí i dnes.
Škola sloužila svému účelu 81 roků, pak obec prodala školu JZD, které přestavělo třídy na byty pro své pracovníky. Dnes je škola v soukromém vlastnictví.
Moje zkušenost: Psal se rok 1968, když jsme bydleli přes zimu ve škole. Mělo to i svoje výhody, tenkrát jsem chodila do tanečních a místa na učení se tanci bylo ve třídě dost. Nevýhod bylo ale víc, třída byla veliká a vytopit se dala těžko. Vytápěli jsme ji sporáčkem s plátama, na kterém se i vařilo. Teplo jsem pociťovala jen když jsem byla nalepená na kamna. A úplně nejlíp bylo, když jsem měla nohy v troubě. Je to silný zážitek.
V našem putování časem se vraťme do dnešních dnů.
Mnozí jsme si říkali, když jsme viděli, jak kaplička chátrá, že by si zasloužila opravu. Je to přece součást historie obce. Pak přišel pan Jan Skřivánek, který si opravu nejen přál, ale dovedl to společně s vedením obce prosadit. Patří mu naše poděkování.
