Facebook

 


TENORISTA A KOZÍ MLÉKO

V prvním díle z letopisů kronikáře Augustina Moravce, vám přinášíme úsměvnou historku o setkání s tenoristou Nár. divadla Františkem Pácalem.


Po mnoho let jsem se zabýval odkazem čečovického kronikáře pana Augustina Moravce (1902 - 1986) a při pročítání jeho textů mě často napadala otázka, jak by se díval na možnosti dnešního světa propojeného internetem. Jak by vnímal tyto možnosti psát "on-line" a třeba přispívat na webové stránky naší obce. Napadlo mě, že je škoda tak rozsáhlý archiv nevyužívat častěji a rozhodl jsem se, že pro vás čas od času připravím nějaký úryvek z jeho spisů. První příspěvek jsem nalezl v prvním díle "Dějin obce Čečovice" a pojednává o setkání se slavným českým tenoristou Františkem Pácalem, jenž trávil svůj podzim života v Nepomuku.

Dušan Skala


 

Rozhovor s tenoristou Františkem Pácalem

V zelenohorské uličce v Nepomuku v čp. 74 trávil svůj zasloužilý odpočinek slavný tenorista Dvorního divadla ve Vídni a v posledním čase Národního divadla v Praze František Pácal. Byl to muž vysoké a silné postavy, ramenatý a budil dojem výrazného siláka. Znal jsem se s ním osobně a proto když v létech 1939-42 byl jsem delegátem zemědělců soudního okresu nepomuckého u České zemědělské rady v Praze, zašel si za mnou v úřední den (v sobotu) v Nepomuku a požádal mě, zda by se mohl obstarat dobrý chov koz, pro některé chovatele v Nepomuku. Začal následovně:

“Víte pane delegáte já jsem starý člověk, a mám doporučení od lékaře píti kozí mléko, jako pil císař František Josef I., aby sem se dočkal take tak velkého věku. Bohužel voni ty kozy tady v Nepomuku jsou ubohé vzhledem, ošklivé a nečisté, samý šišvorec, a tak mě to vždycky vezme chuť od takových nestvůr píti mléko. Z ministerstva zemědělství mě doporučili Vás, abyste mě v té věci pomohl”.

Sepsali jsem tedy spolu žádost o poskytnutí podpory na nákup dvou koz a jednoho kozlíka sánského chovu. Podpora byla povolena, kozí chov došel a umístěn u pana Hejplíka v Zeleném Dolu. A jistě, že s tím uměly hospodařit, neboť s potomstvem jezdili nepomučtí na aukční trhy. Pak už byl tenorista p. Pácal spokojen když pil mléko od pěkných bílých koz.

Augustin Moravec
Dějiny obce Čečovice, 1. díl

 
František Pácal (1865-1938)
 
 

 

Kdo byl František Pácal?

František Pácal, též známý jako Franz Pácal (4. prosince 1865 - Litomyšl – 19. října 1938 Praha) byl český operní pěvec s hlasem v tenorovém oboru. Je interpretem prvních českojazyčných nahrávek na gramofonových deskách z roku 1900. V letech 1887 až 1892 působil v orchestru Národního divadla jako houslista. Poté odešel do Německa a zpíval ve sborech divadel v Kolíně nad Rýnem a Brémách. V roce 1895 nastoupil do Dvorní opery ve Vídni, kde konečně prorazil. Od té doby dostával již větší role, a to až do roku 1905, kdy Vídeň opustil. Znovu se vrátil do Národního divadla, kde získal stálé angažmá, v němž poprvé vystoupil jako Dalibor. Zůstal pak členem Národního divadla do roku 1909, kdy navzdory platné smlouvě soubor opustil. Dále působil v Rize a v letech 1911 až 1913 v Poznani. V roce 1912 byl ředitelem kabaretu U Labutě a hostoval v Divadle na Vinohradech.

Měl silný a dobře školený hlas, za kterým ale zaostávalo jeho šablonovité herectví. Konec života strávil v Nepomuku, zemřel 19. října 1938 v pražské Všeobecné nemocnici. Pohřben byl na vinohradském hřbitově. Nastudoval množství rolí z českého i světového repertoáru. Zpíval například Dalibora, Jeníka v Prodané nevěstě, Otella, Turiddua v Sedláku kavalírovi, Lohengrina, Vaska de Gamu v Afričance nebo Fausta. Byl prvním českým interpretem, který nahrával na nově vynalezené gramofonové desky. Jeho první nahrávky pocházejí již z roku 1900 a zaznamenané jsou na nosiče samotného vynálezce gramofonu Emile Berlinera.

Byl mimo jiné interpretem jedné z prvních nahrávek písně Kde domov můj, pozdější české hymny, a to již v roce 1901.

Zdroj: wikipedia