Facebook

 


PAMÁTKOVÁ ZÓNA

Památková zóna Zahrádka


Historické jádro obce Zahrádka bylo v r. 1995 prohlášeno vyhláškou Ministerstva kultury České republiky za vesnickou památkovou zónu.

Ve Stabilním katastru nacházíme urbanistickou podobu vsi již dotvořenou, s malou návsí nepravidelného tvaru ležící při silnici z Čečovic do Čížkova. Po jejím obvodu stálo k r. 1837 zhruba sedm usedlostí, přičemž nejméně dvě z nich vznikly rozdělením původně větších dvorů. Domy stojící v čele statků byly vysazeny ve štítové orientaci, pouze v dnešním dvoře č.p. 4 U Jirků ležel v průčelí objekt v okapové orientaci (dnes chlévy). Vnější obvod zástavby návsi tvořili stodoly. Většina domů byla v té době ještě dřevěná. Uprostřed návsi stál drobný objet čtvercového půdorysu, jistě zvonice nebo kaplička.

V severozápadním směru od návsi protékal v ose jihozápadu na severovýchod potok, při kterém ležely dva mlýny s vlastními rybníky. Pod areálem horního mlýna existoval již k r. 1837 shluk malých chalupnických usedlostí domkářů. Kromě těchto převážně drobných budov leželo po potoce několik dalších volně stojících objektů. Ve 2. polovině 19. století a v průběhu první třetiny 20. století, došlo k postupnému přezdění starších dřevěných budov. V období pozdního klasicismu ve vsi vzniklo několik obytných domů s mimořádně kvalitně pojednanými fasádami a vystavéna byla i nová návesní kaple.

Ves si uchovala historizující charakter i přes celou řadu zněn, kterými především v období 40.-50. let 20. století prošla. Půdorysná stopa lokality dosud zhruba koresponduje se situací známou z map stabiIního katastru, pouze v části "V chalupách" vyrostla nevelká chatová kolonie.

Spodní mlýn U Kovářů byl uzavřen na počátku 50. let 20. století. Patrová budova mlýna je dnes zpustlá a z celého areálu jsou využívány pouze hospodářské objekty, v nichž je dnes katr. Rybník navazující na mlýn od severovýchodu byl dlouhá léta vypuštěný a celý zarostlý náletovou vegetací. V roce 2010 ho odkoupil nový majitel a rybník nechal odbahnit a celý zrekonstruovat.

Horní mlýn U Trsínú není provozu od první třetiny 20. století. Areál sestává ze stodoly ležící při přístupové cestě a ze samotného mlýna. Je to dvoupodlažní stavba zděná z lomového kamene, v patře (v Zčásti nad složením) částeč­ně roubená. Ještě v 90. letech 20. století bylo možné v interiéru objektu spatřit mohutné dřevěné převodné kolo. Síň v přízemí je zastropen valenou klenbou s výsečemi.

V horní části návsi stojí nevelká zděná kaple P. Marie z roku 1850. Stavba má zhruba čtvercový půdorys a valbovou střechu se zvoničkou. Fasádu člení pilastry, interiér je zastropen plackovou klenbou. V sousedství kaple stojí pamětní kříž vročený do r. 1856 opatřený válcovým dříkem.

Zcela mimořádných památkových kvalit dosahuje chalupa č.p. 4 vročená ve fasádě do r. 1874. Průčelí je opatřené basovanými pilastry, mezi okénky v podstřešní části štítu je nika s konchou. V těsném sousedství č.p. 4, na východní straně návsi, leží usedlost č.p. 41 u Jirků, v mi­nulosti součást původního dvora č.p. 4. Při vjezdu do dvora je segmentem sklenutá brána, západní stranu usedlosti vymezují chlévky pocházející z období kolem poloviny 19. století. Neméně pozoruhodné je i stavení č.p. 2 ležící na severní straně návsi datované vročením do r. 1871, opatřené v podstřešní části štítu ni­kou a okenními ambránami a římsami. Obdobně je řešené i průčelí stavení sousedního č.p. 32 datované do roku 1870. Ve statku č.p. 3 situovaném v severovýchodní části návsi se uchoval roubený špýchárek s klenbou, který byl vystavěn asi ve 40. letech 19. století. Stavební výbavu téhož dvora doplňuje i zděná chalupa opatřená datací 1879 v průčelí vybavená meziokenními pilastry. Zadní komora je dosud roubená, přední a střední díl byly přezděny vepřovicemi. Chlévy ležící za domem jsou zděné z kamene.Ze zástavby jižní strany návsi poutá zaslouženou pozornost dvůr č.p. 5 v čele s obytným domem s částečně dochovanou slohovou pozdně klasi­cistní fasádou. Za domem stojí chlévy v patře se sýpkou.

V části, kde se říká "V chalupách" se dochovalo i několik původních roubených staveb. Patří mezi ně udržované obytné stavení č.p. 10 vedle staré hospody. Rozpadající se a nevyužívané čp. 15, které bylo na dvoře pozemku nahrazeno novým nevzhledným domkem. další pak stojí v malé chalupnické usedlosti ležící jižně od č. p. 9 (v severní části vsi). Alespoň orientační výčet hodnotnych objektů situovaných na území VPZ Zahrádka by nebyl úplný bez budovy někdejšího hostince č. p. 44, který byl do současné podoby upraven asi ve 30. letech 20. století, a dále obytného stavení usedlosti ležící pod č. p. 43 na jižním okraji lokality. Celek dotváří skupina staveb, jejichž kvality je nutné hledat v tradiční hmotě a jednoduchém architektonickém řešení.


Popis hranice VPZ Zahrádka (ve smyslu znění vyhlášky č. 249 MK ČR ze dne 22. září 1995):

Rozsah památkové zóny v Zahrádce je vymezen hranicí, která začíná na severu za mlýnem na severním okraji p. č. 158 a pokračuje k jihu po východním okraji p.č. 155, přechází potok a po jižní straně p.č. 46 míří k jihozápadu, před mostem se po východní straně p.č. 112/2 lomí k jihu, navazuje na p.č. 107 a po jeho východní straně míří k jihu, obchází po východní straně p.č. 109/2 a po východní straně p. č. 98 pokračuje k jihu, po severním okraji p. č. 88/1 se hranice stáčí k východu a po východní straně této a navazující p. č. 89 se stáčí k jihu k silnici p. č. 649/2 a navazující p. č. 649/1, po jejich severním okraji se hranice stáčí k západu až k mostu přes potok, který přechází, po navazující silnici p. č. 23/8 se hranice stáčí k severovýchodu až k výchozímu bodu.

 

Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce
Staveni na vsi v Zahrádce

11.04.2017
ČEČOVICE - I. SVĚTOVÁ VÁLKA
První světová válka v Čečovicích.


10.04.2017
MĚRČÍN - I.SVĚTOVÁ VÁLKA
Obraz první světové války v Měrčíně, jak ji v roce 1922 zaznamenal tehdejší starosta a kronikář obce Měrčín pan Václav Skala.


10.04.2017
Anna a neznámý voják
Příběh z Čížkova roku 1916.


Rozhovor s tenoristou Františkem Pácalem
Dnes nám kronikář Augustin Moravec z Čečovic popíše svou příhodu s tenoristou Národního divadla Františkem Pácalem.

ČEČOVICKÝ PÍSMÁK
V malé obci Čečovice ležící v údolíčku 7 km východně od Nepomuka v blízkosti kopce Štědrý, žil a pracoval sedlák Augustin Moravec.

HISTORIE ČÍŽKOVA II.
HISTORIE ČÍŽKOVA II.

04.09.2012
ZAHRÁDECKÉ MLÝNY
Zahrádecké mlýny


02.01.2011
ZAHRÁDKA - I. SVĚTOVÁ VÁLKA
Informace a fotografie ze Zahrádky v první světové válce 1914-1918.