Facebook

 


BRANCI 1914 - 1970

Historické fotografie zahrádeckých chlapců před odvedením na vojnu.


Říkalo se jim rekruti, odvedenci či později branci. Odvod na vojnu býval v minulosti důležitým mezníkem života každého dospívajícího muže. Jednotlivé ročníky mladých chlapců se proto často před odvodem nechávaly společně fotografovat na památku. Rád bych Vás seznámil s několika fotografiemi, které se mi v Zahrádce podařilo dohledat.

1914 Zahrádečtí muži před odchodem do války. Zleva stojí Václav Šelmát čp.38 (pozdější dlouholetý starosta Zahrádky), uprostřed v tmavé uniformě stojí Josef Košan čp.7, druhý zleva sedí Matěj Černý čp.44 (hostinský).
1914 Zahrádečtí muži před odchodem do války. Zleva stojí Václav Šelmát čp.38 (1885 - 1970 pozdější dlouholetý starosta Zahrádky), uprostřed v tmavé uniformě stojí Josef Košan čp.7, druhý zleva sedí Matěj Černý čp.44 (hostinský).
Zahrádečtí branci kolem r. 1920. Druhý zleva stojí František Jirka čp.41 (1904 - 1980), první zprava stojí Josef Trhlík čp.47 (1903 -1993), zprava sedí Václav Chaloupek čp.50 (1902 - 1967), druhý zprava sedí Matěj Černý čp.44.
1932 Zahrádečtí branci. Zleva stojí Josef Ježek čp.32 (1912 - 1977), druhý František Sládek čp.51 (1911 - 1995), uprostřed stojí Josef Končel čp.28 (1912 - 1977), první zprava sedí Josef Beroušek čp.19 a uprostřed sedí starosta Václav Šelmát čp.38.
1942 Zahrádečtí branci roč.1922
1944 Zahrádečtí branci roč. 1924
1945 Zahrádečtí branci roč. 1925
1948 Zahrádečtí branci
1949 Zahrádečtí branci
1955 Zahrádečtí branci
Zahrádečtí branci kolem r. 1970. Uprostřed sedí Slavomír Fiala čp.23, vlevo stojí Slavomír Fiala čp.23 (*1950), vpravo stojí Zdeněk Bárta čp.34 (*1950).

Historie základní vojenské služby v českých zemích

1649 - Vznikla první stálá armáda v českých zemích (součást rakouské armády). Císař Ferdinand III. ponechal několik pluků v trvalé službě. Do armády vstupovali vojáci dobrovolně, ale upisovali se na doživotí. Pokud se neválčilo, mohli odcházet na dlouhodobou dovolenou, která trvala i několik let.

1781 - Josef II. zavedl vojenskou povinnost pro nejchudší vrstvy. Osvobozena byla šlechta, duchovní a inteligence. Verbování nahradily odvody (často násilím); služba byla nadále doživotní, zůstaly dlouhodobé dovolené.

1802 - Konec doživotní služby. U pěchoty se zkrátila na deset let, u jezdectva na 12 let a u dělostřelectva na 14 let.

1845 - Zkrácení vojenské služby na osm let. Zůstaly zachovány dlouhodobé dovolené a odvody se stávaly pravidelnějšími.

1868 - Branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně.

1912 - Služba byla zkrácena na dva roky (u speciálních druhů zbraní na tři, u námořnictva čtyři). Ponechány byly sedmileté zálohy a dvouletá služba v zeměbraně. Odvody byly dvakrát ročně.

1920 - V samostatném Československu byl vyhlášen branný zákon zahrnující všeobecnou brannou povinnost. Délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena.

Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky. Po ukončení základní vojenské služby byl každý povinen absolvovat čtyři cvičení v celkové délce 14 týdnů, důstojníci a rotmistři pět měsíčních cvičení.

1927 - Novela branného zákona zavedla institut náhradní zálohy: muži odvedení nad stanovenou hranici branců v jednom roce (určena na 70 000) byli zařazováni do náhradní zálohy. Byly stanoveny úlevy ze základní vojenské služby zejména pro živitele rodin, majitele zemědělských usedlostí, malých a středních živností a obchodů. Délka prezenční služby se nezměnila.

Po roce 1945 - Až na drobné změny zůstal v platnosti branný zákon z doby předmnichovské republiky. Branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19, na dvouletou službu se nastupovalo ve 20. roce. Existovala řada výjimek - pro studenty, kteří překročili jistou věkovou hranici, na letní uvolnění či na zkrácení na pět měsíců měli nárok muži, kteří byli jedinou zdatnou pracovní silou v hospodářství.

1949 - Byl přijat nový branný zákon, který se v následujících desetiletích několikrát novelizoval. Stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců.

1990 - První novela branného zákona po roce 1989 stanovila délku základní vojenské služby na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby.

1991 - Novela zákona prodloužila věkovou hranici při povolování odkladů základní a náhradní služby z 22 na 25 let a u studentů vysokých škol z 28 na 30 let. Také zkrátila o čtyři týdny délku vojenského cvičení pro vojáky v záloze.

1993 - Novela branného zákona zkrátila délku základní vojenské služby na 12 měsíců. Roční vojna zůstala i v novém branném zákoně z roku 1999.

15. května 2003 - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík předložil vládě záměr zrušit základní vojenskou službu k 31. prosinci 2004.

12. listopadu 2003 - Vláda schválila reformu armády, podle níž základní vojenská služba skončí závěrem roku 2004.

30. března 2004 - Na vojnu nastoupilo posledních 878 branců. 2. června 2004 - Vláda schválila návrh branného zákona, který ruší základní i civilní službu.

24. září 2004 - Vládní návrh schválila Poslanecká sněmovna.

4. listopadu 2004 - Vládní návrh schválil také Senát. 22. prosince 2004 - Do civilu odejdou poslední vojáci v základní vojenské službě.

1. ledna 2005 - Česká armáda bude od tohoto data plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.

zdroj: Ministerstvo obrany a Armáda České Republiky