KRONIKÁŘ JAN KOMANEC| Obec Čížkov
Facebook

 


KRONIKÁŘ JAN KOMANEC

V dnešním historickém ohlédnutí si připomeneme vzácného a dobrého člověka, zahrádeckého kronikáře Jana Komance z čp.9.


Čas plyne a z živé paměti se lidé pomalu vytrácejí, zvláště pak když nezanechali žádných potomků. Dnešní historické ohlédnutí bych rád věnoval člověku, který dlouhá léta pečlivě zaznamenával život v Zahrádce do místní kroniky. I když jsem ho poznal jen díky těmto zápisům či z vyprávění jeho manželky Růženy "tety Komancové", z jeho obětavé práce čerpám dodnes.

Jan Komanec  1901-1979

Narodil se 7. července 1901 v Zahrádce ve stavení čp. 9, které stojí na křižovatce proti staré hospodě U Černých. Vyučil se tesařem a jako tesař pracoval až do podzimu 1947, kdy utrpěl těžký úraz. Jel na motorce a osudnou se mu stala silnice mezi Čížkovem a Přešínem, kde někde v místech pod Strašnou skálou se srazil s jiným motocyklem. Druhou motorku řídil jistý pan B. z Čížkova, který na ni neměl papíry a z místa nehody ujel. Zraněného Jana Komance naštěstí našel hajný Linhart a tak se dostal včas do nemocnice, kde s mnohačetnými zlomeninami a těžkým otřesem mozku strávil celé tři měsíce. Po tomto úrazu začal pobírat úrazový důchod a jako těžší práce neschopný vstoupil do JZD, kde vykonával různé činnosti.
V letních měsících například pracoval jako stavbyvedoucí na družstevních stavbách.


Jan Komanec  7.7.1901 - 27.1.1979

K psaní kroniky se dostal poprvé v roce 1928, kdy se na základě usnesení obecního zastupitelstva z 26.2. stal obecním kronikářem. Zde je třeba zmínit, že kronika v Zahrádce (tehdy se říkalo pamětní kniha), byla na základě zákona z roku 1920 „o pamětních knihách obecních“ zřízena již v roce 1922 a to společně se jmenováním prvního kronikáře. Kdo jím byl se však dodnes neví, protože po sobě nezanechal žádných zápisů. Po šesti letech nečinnosti byl tedy zvolen Jan Komanec, aby vše napravil. Bohužel se tak ale nestalo, neboť krátce na to odjel za prací do Mladé Boleslavi a v roce 1932 tuto funkci předal Josefu Košanovi z čp. 7.

K psaní kroniky se vrátil opět až v roce 1953 po smrti Josef Košana a hned v úvodu napsal:

Nyní po 25 letech kdy jsem nasbíral tolik životních zkušeností, seznal svět a lidi dobré i špatné začínám opět psáti a mou snahou bude popsati budoucím nezkreslený obraz o současném dění v naší obci.

Skutečností je, že vzhledem k následkům po úrazu byl k tomuto úkolu předurčen, neboť měl více času a prostoru na to, aby se psaní věnoval opravdu se zájmem a pečlivostí. Zahradecká kronika se mu stala velkou zálibou a láskou, kterou psal téměř až do své smrti dne 27. Ledna 1979. Jeho poslední zápis je z března 1978 a je věnován letu jediného československého kosmounauta Vladimíra Remka, jenž uspěšně přistál v lodi Sojuz 28 dne 10.března v Kazachstánu. Novým kronikářem se po několikleté pauze stal pan Václav Černý z čp. 44, jež funkci zastává dosud.

 


Vzpomínka Jaromíra Skaly

Pana Komance jsem znal od malička jako strejdu Komanců. Byl zaměstnán v místním JZD, jako tesař dělal se dřevem, tedy byl vidět tam, kde se dělaly krovy a nebo řezalo dřevo. Strejda byl také zkušený včelař a často jsem jako kluk ochutnal voštiny, když zrovna vytáčel med. Moje matka se od něj učila starat o včely a kvůli tomu k nám také i zacházel.

S rodinou Komanců jsme se setkávali skoro denně. Při návštěvě u nich doma jsem ho viděl sedávat nad kronikou, kterou pravidelně psal. Jeho záliba byla hra v šachy a zajímavé bylo, protože byl na hraní sám, hrál často partie systémem sám se sebou, takže nejdřív táhnul bílými figurkami a poté černými. K tomu obráceně přetočil šachovnici. Také si přehrával jednotlivé partie z novin. U něho jsem poprvé viděl magnetické šachy. Já jsem se šachy učil hrát s otcem a ke strejdovi jsem se vlastně učil zdokonalovat.

Tehdy to byla doba, kdy na vesnici nebylo příliš kultury a tak hraní dámy, šachů a karet bylo skoro samozřejmostí. V Zahrádce mělo televizi (černobílou) jen několik málo rodin. Teta i strejda k nám občas večer zašli na televizi, protože oni ji tehdy nevlastnili. Před sledováním televize jsem se strejdou hrával taktéž šachy.

Pan Komanec byl také příznivcem sportu a fotbalu zvlášť, proto se chodil na naše fotbalová utkání na hřiště k lesu pravidelně dívat. Na toto hřiště nám také vyrobil branky a když jsem se ho ptal, co mu za to dáme, tak pravil - „jářku, dáte mi lístek na fotbal zadarmo“.

Jaromír Skala - V Plzni 19.9.2012


Vzpomínka Václava Černého

Pamatuji si Jana Komance až od doby, kdy byl v invalidním důchodu po těžkém úrazu. A snad právě tato skutečnost předurčila, že se plně a aktivně věnoval činnosti v obci. Nejen že dlouhá léta tak velice pěkně psal kroniku obce, ale podílel se na různých akcích „Z“ a sice hlavně jako stavební dozor při provádění kanalizace, při výstavbě koupaliště atd. Byl vždy ochotný ke spoluobčanům, hlavně pokud někdo potřeboval poradit nebo pomoci v oboru tesařském, vždy ochotně vyhověl. Já osobně jsem vždy věděl, že když budu potřebovat nabrousit pilu, že vždy strejda Komancojc přijde a ochotně pilu nabrousí a to jsem ani nemusel osobně přijít, neboť strejda již podle zvuku poznal, že je to potřebné.

Václav Černý - V Zahrádce 29.11.1981


Vzpomínka Antonína Bárty

Ač měl pouze základní vzdělání, svou houževnatostí a pílí rozšířil své vědomosti tak, že v mnohém povznesl úroveň zahrádecké kroniky. Tím se přiblížil takovým velikánům, jako byl kronikář Klenc v Nových Mitrovicích nebo Augustin Moravec v Čečovicích. O jeho zápisech v kronice se dá říci, že jsou přesné, věrohodné a podrobné. A nejen to. Udělal i první pokus o popis nejstarší historie obce. Za tím účelem navštěvoval archivy a zde ručně opisoval prameny popisující vládnutí cisterciáků v Pomuckém klášteře, záznamy z Berní ruly, Tereziánského, Josefského a Stabilního katastru. Tato jeho rozsáhlá práce zůstala v jeho době nevyužita a nedoceněna. Znovu se k jeho zápisům vracíme až v těchto letech při zpracovávání historie obce.

Antonín Bárta - V Plzni 8.10.2013

Pohled na Zahrádku z 60. let 20. století - vlevo stavení čp.9 u Komanců, vpravo hostinec u Černých čp.44.
Stavení čp.9 u Komanců v Zahrádce.
Jan Komanec ve vojenské uniformě.
Jan Komanec stojí druhý zleva.
Jan Komanec
Janův bratr Josef Komanec, který zemřel ve velmi mladém věku.
Janův otec Jan Komanec, krerý pracoval jako lesní a zemědělský dělník a zemřel 22.ledna 1951 v 86 letech.
Jan Komanec s manželkou Růženou, za nimi stojí Janova matka Anna Komancová rozená Šelmátová ze Zahrádky čp.12, která zemřela 2.března 1965 ve stáří 86 let.
Manželé Růžena a Jan Komancovi ze Zahrádky čp.9.
Manželé Jan a Růžena Komancovi ze Zahrádky čp.9.
Jan Komanec 1901-1979
Růžena Komancová 1905-1996 pocházela z Přešína.
Velkou zálibou Jana Komance bylo také včelaření.
Jan Komanec druhý zleva při tesařské práci.
Jan Komanec druhý zprava při pobytu v nemocnici.
Zájezd lesních zaměstnanců, Jan Komanec stojí první zprava.
Jan Komanec 1901-1979
Růžena Komancová 1905-1996
S dětmi u sousedů u Krejčů.
Při stavbě koupaliště v roce 1975 - zleva Josef Trhlík čp.47, Josef Končel čp.28, Jan Komanec čp.9
Komancovi s paní Krejčovou a její dcerou Pavlou.
Jan Komanec 1901-1979
Setkání rodáků v roce 1976 - zleva Josef Končel čp.28, Jan Komanec čp.9
Růžena Komancová v roce 1995.

Majitelé stavení čp.9 v Zahrádce

První jméno u čp.9 se objevuje při revizi Tereziándkého katastru v roce 1777, je to Šimon Chaloupek. V Josefínském katastru z roku 1789 nachazíme jméno Jan Matějka, které se opakuje i v letech 1814 a 1831. V roce 1849 je jako majitel uveden František Mašek, o kterém víme, že chalupu prodal hospodáři Šimáňovi ze dvora čp. 32 ve vsi. Ten stavení předal svému synu Františku Šimáňovi a začalo se zde říkat v chalupě, tedy u Šimáňů v chalupě. František domek přepsal na svého nevlastního syna Jana Komance po němž stavení v roce 1928 zdědil jeho syn kronikář Jan Komanec, který starou dřevěnou chalupu zbořil a na stejném místě vystavěl novou obytnou budovu (1926) a stodolu s chlévem (1934). Po smrti Růženy Komancové v roce 1996 zůstal domek opuštěný.


Za zapůjčení fotografií děkuji manželům Houškovým z Čížkova a rodině Černých ze Zahrádky.

Pro www.obec-cizkov.cz
Dušan Skala