Facebook

 


KRONIKA ČÍŽKOV

Kronika Čížkov


OBECNÍ KRONIKY

KRONIKA 1 Čížkov
První kronika obce Čížkov popisující roky 1892 - 1920. Zapsali Alois Brejcha (1892-1896) a Josef Bárta (1912-1920).
KRONIKA 2 Čížkov
Druhá kronika obce Čížkov popisující roky 1920 - 1963. Zapsali Karel Rodina (Historie čížkovských rodů sepsána v letech 1928-1929), Josef Bárta (1920-1940), Matěj Houška (1945-1962), Evžen Plítek (1963)
KRONIKA 3 Čížkov
Třetí kronika obce Čížkov popisující roky 1964 - 1977. Zapsali Evžen Plítek (1964-1970), Věna Kripnerová (1971-1977)

ŠKOLNÍ KRONIKY

Kronika farní a obecné školy Čížkov 1846-1940
Zde je možné nahlédnout do zdigitalizované čížkovské školní kroniky, ve které jsou zahrnuty záznamy z Farní školy Čížkov (1846-1869) a Obecné školy Čížkov (1869-1940).

Kronika obecné, národní a základní školy Čížkov 1940-1974
Zde je možné nahlédnout do zdigitalizované čížkovské školní kroniky, kde jsou zahrnuty zápisy z Obecné školy Čížkov (1940-1948), Národní školy Čížkov (1948-1961) a Základní devítileté školy Čížkov (1961-1974).

 


 

KRONIKÁŘI
 

Alois Brejcha

Poznej dějiny vlasti své a budeš si jich vážit dvojnásob.

„Slova tato vskutku pravdivá přivedla mne r. 1890 k myšlence, že odvážil jsem se sebrati památnosti obce Čížkova ku paměti budoucích, aby zpraveni byli alespoň částečně o osudech svých předchůdců. Ačkoliv snažil jsem se ze všech sil, abych získal všech pamětí, musím přece k svému zármutku vyznati, že to, co zde podávám není úplné a že některé věci jsou jen zaznamenány, jak jsem to si dal vyprávěti. Některé zapsané paměti jsem dostal málo čitelné aneb roztrhané a tak nebylo mi možno, aby vše dopodrobně bylo zapsáno.

Bývala prý sice pamětní kniha, ale páni Rokycanští si jí vypůjčili a více nevrátili. Některých věcí důležitých obdržel jsem a tu musím díky vydáti veledůstojnému p. faráři Janu Tolarovi, za zapůjčení farní pamětní knihy, panu Františku Baťkovi, řídícímu učiteli zdejšímu, za zapůjčení pamětí školy, panu Václavu Šolarovi, řídícímu učiteli na odpočinku a všem ostatním občanům, kteří mi dosti v mé práci podporovali.

Pamětní kniha tato budiš základem k důkladnému zapisování důležitých příběhů v obci, a žádám snažně, a myslím, že skromné mé žádosti bude vyhověno, aby nebyla snad pohozena....“

Tímto proslovem začal psát Alois Brejcha první čížkovskou kroniku a skutečně během několika let se mu podařilo sepsat mnoho informací o jednotlivých rodech a historii Čížkova vůbec. Bohužel, sám o sobě žádné informace nezanechal. Víme jen, že ve zdejší škole zastával funkci podučitele a to v létech 1888-1895. Více toho o prvním čížkovském kronikáři nevíme.
 


  Josef Bárta 1876-1950

Narodil se 7. 12. 1876 v Radošicích, ale již jako mladík žil v Čížkově u svého strýce Honze v č. p. 44 jako schovanec. V Čížkově se oženil s Barborou Hachovou a když zemřela, vzal si její sestru Annu. Na Josefa Bártu a jeho manželku převedl Honz usedlost č. p. 44 včetně pozemků. Bárta byl dlouholetým starostou Čížkova a dlouholetým členem okresního výboru a okresní správní komise.

Byl to člověk pokrokový, veškerá jeho činnost směrovala k rozkvětu obce a k povznesení venkova a jeho lidu. Už v mládí se zúčastňoval pořádání divadelních představení. Ve spolupráci s učitelem Brejchou založil čtenářsko-ochotnický spolek, později přeměněný na hospodářský spolek. Zasloužil se jako starosta a stavbu silnice k Dožicům (1912), do Zahrádky (1913) a silnice do Měrčína (1927). Vodovod v horní části obce je z valné části jeho zásluha. Zasadil se o zavedení elektrického proudu do obce. Vrcholem jeho činnosti byla Kampelička, v jejímž čele stál jako pokladník 44 let. Dlouhá léta zapisoval události v Čížkově do pamětní knihy (kroniky). Zemřel 31. 10. 1950 v Čížkově.
(Autor: syn Ing. Antonín Bárta)

 

Karel Rodina 1884-1969

V létech 1913 – 1925 působil v Čížkovské škole učitel, badatel, písmák a hudebník Karel Rodina. Narodil se v Dožicích 18. řijna 1884. Po vystudování „učiteláku“ v Plzni učil jako mladý učitel na několika školách až zakotvil v Hromnici, obci nalézající se na sever od Plzně, kde působil 8 a půl roku. Příliš však zde spokojen nebyl. Následujících 13 let učil v Čížkově a naposled působil v Koterově. Dne 1. 1. 1940 odešel v 55 letech do penze, aby uvolnil místo pro mladé učitele přicházející ze zabraného pohraničí. Jeho působení v Čížkově bylo přerušeno na 6 let, kdy narukoval do I. světové války. Nejprve byl nasazen na frontu v Srbsku, po ústupu a rozbití jeho pluku, byl po krátkém odpočinku převeden do Haliče proti Ruské armádě. Zde se nechal zajmout a po strastiplném putování po několika zajateckých táborech, zakotvil u československých legií, kde působil v orchestrech u kapelníka Uhlíře. Domů se vrátil v září 1920. V roce 1921 si vzal ve svých 37 letech za manželku svoji kolegyni učitelku Marii Davídkovou původem ze Železného Újezda. Měl s ní 2 děti: Dceru Julii, která se narodila v Čížkově v roce 1922 a syna Karla narozeného 1925. Karel Rodina se nezabýval jen učitelováním. Jeho rozhled a působení bylo mnohem širší. Především to byl hudebník, dále se zabýval vlastivědou, historií a dialektologií. Publikoval v různých časopisech, sbíral noty a texty písní a ještě ve vysokém věku hrál na varhany v kostele na Jiráskově náměstí v Plzni. 19. 9. 1959 si zahrál opět na varhany v Čížkovském kostele na svatbě Marie Benediktové, dcery své neteře Marie. Také myslím, že významně obohatil i Čížkovskou kroniku, kde popsal vznik jednotlivých domů a rodů zde sídlících. Karel Rodina zemřel 9. 6. 1969.
(Ing. Antonín Bárta)


 

Matěj Houška 1885-1963

Narodil se 31. srpna 1885 v Čížkově, kde vyrůstal spolu se třemi staršími sestrami. Mladá dospělá léta pobýval v Praze, kde se živil jako obuvník - z této doby pochází první fotka. Tady se také seznámil se svojí budoucí ženou Marií Křivkovou nar. 1887, která pocházela ze Lhoty u Pardubic, tu si také roku 1910 na Staroměstské radnici vzal. Vrátil se zpátky do Čížkova, založil rodinu do které se narodili před První světovou válkou syn Jan 1912 a později ještě Jiří 1914. Po jejím skončení a návratu z Itálie v roce 1918 přišla na svět ještě dcera Marie 1920. Na konci dvacátých let založil a vybudoval autodopravu, kterou provozoval jeho syn Jan a byl jí nucen ukončit roku 1948. Dlouhá léta žil Matěj Houška sám. Po válce roku 1945 mu zemřela manželka. Byl to společenský a vtipný člověk se smyslem pro vědění a organizaci. Rád příležitostně zpíval v kostele na kruchtě při varhanech. Dlouhá léta sepisoval při veržínku po večerech místní kroniku, kde vzpomínal na mladá léta a dobu na konci 19. století, na příchod techniky a elektrifikace do vesnice a její postupnou obměnu. Dokázal tuto dobu, ve které žil, nesmírně poutavým způsobem přiblížit a tak uchovat svědectví této doby i pro budoucí generace. Pracoval také v místní kampeličce. Zemřel 26. února 1963 v Čížkově, kde je také pochován na místním hřbitově.


 

Evžen Plítek

Do čížkovské kroniky zapisoval téměř 8 roků a to v letech 1963-1970. Zemřel 31. května 1971 po vážné nemoci.


 

Věna Kripnerová *1927

Narodila se v Zahrádkách v okrese Jindřichův Hradec. V roce 1950 absolvovala pedagogickou fakultu (obor český jazyk a dějepis) a od tehož roku byla zaměstnána jako učitelka. Dalším studiem na Karlově univerzitě v Praze získala profesorskou kvalifikaci a od roku 1957 učila na gymnáziu v Plzni.